Obsah: Vzor životopisu - CV a strukturovaný životopis - Kostra životopisu - Co do životopisu nepatří - Co je cílem životopisu - Forma životopisu - Euroživotopis - Životopis anglicky - Na jakou pozici se hlásím
Stáhněte si můj vzor strukturovaného životopisu ve Wordu, jestli chcete.
Vzor si můžete upravit pro sebe, protože to je nejjednodušší. Není to nic moc extra, ale přesně tak jednoduše doporučuji životopisy psát. Je to verze Wordu 2003, takže byste to měli otevřít všude.
Američani to rozlišují, my ne. U nás je v tom zmatek a jediné, co se po uchazečích ve skutečnosti požaduje, je strukturovaný životopis.
Životopisu se říká také zkratkou "CV" od latinského Curriculum Vitae (častý je překlep Curiculum Vitae s jedním r, nebo Curicullum se dvěma l).
Když dnes u nás někdo chce CV nebo životopis, pak chce strukturovaný profesní životopis. Podrobné CV nikdo v Česku nechce a ani pořádně neví, že něco takového jako strukturovaný profesní životopis může existovat. Kdyby Čech podrobné CV dostal, tak si bude myslet, že to je špatné CV, protože se nebude podobat strukturovaným životopisům, které z praxe zná. I z toho důvodu níže několikrát zdůrazním, že musíte být struční.
To je všechno.
Hlavně stručně. Jméno, příjmení, datum narození, bydliště, email, telefon. To stačí. Musí to být na papíře nahoře.
Zase stručně. Datum od 2003 do 2006, firma, pozice. To stačí. U důležité práce přidat jednu větu.
Jednotlivá zaměstnání viditelně oddělte.
Nepište tam týdenní brigády nebo podobné blbosti. Akorát to zdržuje při čtení. Jestli jste nikdy nepracovali, napište tam "bez pracovních zkušeností" -- to není ostuda, to je příležitost.
Doporučuju nahoře začínat současnou prací a dolů jet do minulosti. Zaměstnavatele stejně zajímá nejvíc to, co děláte teď. Někdo to píše opačně -- nahoru první práci.
Případná mateřská dovolená tam patří, doporučuji ji do životopisu napsat. (Je to téma na samostatnou kapitolu.) Lepší pro zaměstnavatele je, když jsou plánované děti už na světě, než aby se bál, kdy to přijde (a budou muset držet místo a shánět náhradu).
Stačí střední a vysoká škola. Pokud jste vysokou nedokončili, klidně to tam napište. (Já jsem nedokončil čtyři vysoké školy, což vypadá blbě, tak tam píšu obvykle jenom jednu nebo dvě.) Základní školu tam nepište, to je každému jedno. Pokud ještě studujete, napište to tam. U každé školy se pokuste zmínit obor, čím se škola zabývala.
Téma diplomky do životopisu píše jenom ten, koho diplomka bavila a je schopný si o ní povídat. Jakmile mi přijde na pohovor někdo, kdo tématu své diplomky rozumí hůře než já, má problém.
U cizích jazyků stručně vypište, jak který umíte, např. angličtina plynně slovem i písmem, ruština pasivně, francouzština a španělština základy.
U počítačů záleží na tom, na co se hlásíte. Standardem je prohlásit se za experta na Word, PowerPoint a Excel a na podobné mikrosoftí bazmeky. Dále do životopisu napište cokoli smysluplného, s čím jste se u počítačů setkali a hlavně co vás baví -- pokud je to zaujme, na pohovoru se budou vyptávat. Tak ať máte o čem mluvit.
Jestli se hlásíte na pozici, ve které je potřeba hodně komunikace, napište si do životopisu víc různých kolektivních zábav, i když vás ve skutečnosti nebaví. Šikovní personalisté podle typu zájmů snadno usuzují na povahu. Moje skutečné zájmy -- toulání po lesích, psaní webů, plavání a čtení historických knížek jsou introvertní zábavy. To se hodí pro technické pozice se samostatnými úkoly. Kdybych se naopak hlásil na pozici šéfa oddělení prodeje, napíšu si do životopisu třeba fotbal, šerm, deskové hry a sborový zpěv, protože to jsou kolektivní zábavy vyžadující spolupráci. I když třeba u toho šermu bych byl opatrnější, protože šerm se neznalým jeví jako agresivní zábava (přičemž agresivita se na některé pozice hodí a na jiné naopak ne).
Do zájmů nepište věci, které se příliš očividně vztahují k nabízené práci. I kdyby to nebyl podfuk, všichni si budou myslet, že je. Když jsem se hlásil na webmastera a v zájmech jsem měl napsanou tvorbu internetových stránek (což byla pravda), nebral mě nikdo vážně. Jestliže vás nabízená práce opravdu baví, přidejte si ji do pracovních zkušeností jako samostatnou činnost.
Do zájmů je dobré utrousit případné děti, jinde to působí rušivě.
Svou fotku můžete buďto přiložit jako obrázkový soubor k mailu, ale lepší bývá, když se vrazí přímo do dokumentu s životopisem, protože tak se neztratí. Doporučuji černobílou jednoduchou fotku a umístit ji doprava nahoru. Jednotlivé země světa se liší praxí, zda se fotka smí, musí nebo nesmí přidávat do životopisu. U nás se smí.
Cílem životopisu je rychle a stručně informovat potenciálního zaměstnavatele o tom, co jsem a co umím. Žádnou jinou zásadní roli nemá. Samozřejmě je skvělé, když zaměstnavatel po prohlédnutí životopisu získá chuť vás oslovit. Spíše by takovou chuť měl ale dostat po přečtení motivačního dopisu.
Musíte si uvědomit, co potenciální zaměstnavatel s životopisem dělá. Občas ho čte, ale většinou si ho spíše prohlédne. Když se mu líbí, tak si ho vytiskne a možná sjedná pohovor. Skutečné čtení životopisu začne ale až hodinu před pohovorem (v rámci přípravy) nebo až při něm (pokud se příprava nestíhá).
Obvykle se životopis posílá jako soubor ve Wordu nebo v PDF. Novější Word už umí do pdf ukládat sám (příkaz Uložit jako, typ souboru pdf). Posílání pdf je praktičtější a bezpečnější, ale formát doc nebo docx je také běžný.
Dejte si pozor, aby životopis šel hned vytisknout a neměl více než dva listy. (Zkontrolovat se to dá v náhledu k tisku.) Životopis na třech listech je podivnost, kterou nechce nikdo číst.
Soubor s životopisem se přikládá k emailu. Text emailu může být krátké sdělení o tom, že jde o reakci na práci, nebo to přímo může být motivační / průvodní dopis.
V některých případech se životopis tiskne a posílá papírovou poštou. Je to dnes už neobvyklý způsob. V takovém případě přiložte motivační nebo průvodní dopis.
Některé webové inzeráty u sebe mají formulář na vložení životopisu. Moc jim nevěřím, ale občas to zaměstnavateli opravdu dojde. Doporučuji vždycky sehnat kontakt (pokud je to možné) a poslat životopis ještě jednou pro jistotu mailem.
Přečtěte si taky formality žádosti o práci.
Europass aneb euroživotopis je snaha Evropské unie poskytnout univerzální formát pro předávání životopisů. Moc se jim to nedaří, ale lije se do toho tolik peněz, že se tato snaha nedá ignorovat. Původně jsem europass popisoval na této stránce o životopisu, ale bylo toho tolik, že už jsem to musel přenést na vlastní stránku na téma europass.
Jestliže je na danou pozici vyžadován životopis v angličtině, prostě ho napište anglicky tak, jak umíte. Nebojte se, že to bude špatně. Požadavek na anglický životopis může mít totiž pouze tři důvody:
Ať už je důvod jakýkoli, není potřeba mít angličtinu v životopisu nějak uměle přikrášlenou. Anglický mluvčí pochopí všechno. Jestli testují znalost, tak aspoň vidí, jak anglicky umíte. A jestli si jenom hrajou na světáky, tak to stejně nebudou číst.
Kdo se hlásí na nějakou zahraniční pozici (nebo dokonce do anglicky mluvícího světa) a myslí to vážně, měl by si sehnat výjimečně dobrou knížku Denisy Tošovské: Atraktivní životopis v angličtině, Grada 2005, ISBN 80-247-0625-3. Je tam spousta vzorů pro rozličné příležitosti a hlavně jsou tam vysvětleny anglosaské přijímací procesy. Fakt profi knížka, ne jako tyhle moje žoviální kecy.
Existují dva odlišné přístupy k psaní životopisu.
Takže když se hlásíte do nějaké velké firmy, zvažte dopsání poznámky třeba v této podobě:
Poznámka: hlásím se na pozici "office manager".
Na základě různých dotazů jsem na další stránku sesmolil možné Problémy s životopisem. Přečtěte si to, pokud se chcete ujistit, že psaní životopisu už rozumíte.
Aktuálně 2015: Pozor, objevují se on-line generátory životopisů (např. zivotopisonline.cz), které za vygenerování životopisu požadují odeslání SMSky za 99 Kč. Nechají vás všechno pečlivě vyplnit a pak si za to nechají zaplatit, když už je vám líto to neposlat. Vždycky si napřed službu proklikejte až do konce s nesmyslnými údaji a ujistěte se, že je zdarma, než ji začnete používat!
Líbí se vám tento web? Práskněte ho kamarádům na Facebooku, prosím. Ne, nebudu vám na to dělat tlačítko, koukejte se snažit sami. Děláte to pro své kamarády.