Nemocenská

Peníze, které pracovník dostává za dobu pracovní neschopnosti. Zaměstnanci se vyplácí přes mzdovou účtárnu zaměstnavatele (normálně je rozepsána na výplatní pásce). První tři dny nedostává pracovník nic (tzv. karenční doba). První měsíc pak dostává tak zvanou náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od druhého měsíce se jakoby nic nemění, ale už to neplatí zaměstnavatel, nýbrž stát z nemocenského pojištění. Přesný výpočet dávky je relativně složitý, je to odstupňováno po dnech. Zatímco zaměstnanci s nízkým příjmem dostávají náhradu mzdy ve výši srovnatelné se základní mzdou, zaměstnanci s vysokými příjmy dostávají náhrady relativně nízké. Proto se více vydělávajícím nevyplácí házet se marod a raději si vezmou dovolenou. Protože se za první 3 dny pracovní neschopnosti náhrada neplatí, s krátkými nemocemi se nevyplatí házet se marod skoro nikomu (což je dobře, ale zase to vede k tomu, že lidé přecházejí nachlazení). Házet se marod se vyplácí jenom lidem s relativně nižšími příjmy a na delší dobu. Pokud to někdo dělá, zaměstnavatel se ho časem snaží vyhodit (zcela racionálně), protože mu náhradu mzdy platí z firemního rozpočtu (nikoli z pojištění, to lze až od druhého měsíce pracovní neschopnosti).

Viz též neschopenka, nemocenská u OSVČ.